Inspirace

a něco podstatného od sv.Pavla Korinťanům

„Snažte se o vyšší dary. A ukáži vám také cestu,která je všechny překonává.

I kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, nemám-li lásku, nejsem než zvonící kov nebo dunící cimbál. I kdybych měl dar proroctví a poznal všechna tajemství i veškeré vědění, i kdybych měl plnost víry, takže bych hory přenášel, nemám-li lásku, nejsem nic. I kdybych rozdal veškeré své jmění v almužnách, i kdybych vydal své tělo plamenům, nemám-li lásku, k ničemu mi to není.

Láska je trpělivá; láska je ochotná; není závistivá; láska se nevychloubá, nenadýmá se; nedělá, co se nesluší, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nic nezazlívá; neraduje se z nespravedlnosti, ale má radost z pravdy. Všechno omlouvá, všemu věří, ve vše doufá, všechno snáší.

Láska nikdy nepomíjí. Proroctví? Ta zaniknou. Jazyky? Ty umlknou. Poznání? To zanikne. Neboť částečné je naše poznání, částečné rovněž naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, pak to, co je částečné, zanikne. Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, odhodil jsem, co bylo dětské. Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, hádankovitě, ale potom to bude tváří v tvář. Nyní poznávám částečně; ale potom poznám tak, jak jsem poznán.

Nyní tedy zůstává víra, naděje, láska, tyto tři, ale největší z nich je láska.“

první list Korinťanům 12.31-13.13

Jeruzalémská bible