Očkování obchod se strachem

Chcete-li mít nevšední zážitky, máte několik možnosti. Jednou z nich je veřejně prohlásit, že očkování nejenom neprospívá, ale dokonce i škodí. Snese se na vaší hlavu pořádná snůška emocí, která nikoli zdánlivě připomíná šílení středověké inkvizice a hon na čarodějnice. Zdání, že dnešní diskuze probíhají vcelku ve spořádaném konceptu je pouze přetvářka. Vždy mne znovu překvapí, jak obrovská, potlačená a často jen s obtížemi skrývaná energie se nachází u velké části přívrženců očkování. Není zde ve skutečnosti možnost soudné diskuze, je zde příliš mnoho strachu, temna a jedná se ve skutečnosti o mocenský postoj: budeš jako já, protože jinak se ve mně probudí příliš mnoho pro mne nepochopitelných a nezvládnutelných emocí a strachu, a já se přestanu ovládat a neručím již za sebe…
Postoj veřejně prezentovaných zástupců lékařů mi pak spíše připadá jako postoj dávných „veleknězů“, vyslanců „vyšší“ moci o jejichž rozhodnutí a názoru se zásadně nediskutuje, ale jejichž vůle se bezvýhradně a s pokorou přijímá…
Podle mého názoru naše současné zdravotnictví a školství jsou typické bašty minulého totalitního režimu, ve kterém osobní svoboda a rozvoj člověka měly pramalou, téměř žádnou hodnotu.
Vždy, když v mezilidských vztazích začnou diskutující upadat do jakéhosi stavu tranzu, do stavu ve kterém přestává být v popředí soudnost a zdravý rozum, začnu být velmi obezřetný a ptám se sam sebe, zda ještě dotyčný člověk je přítomen, nebo není. V případě, že již alespoň částečně není schopen řídit své emoce, je pohlcen kolektivní mysli, kolektivním programem, přestává mít obvykle další rozhovor smysl.
Je vhodné si uvědomit, že jenom v minulém století příslušníci lidské rasy zavraždili více než 100 milionů lidí. Bylo by naivní odpovědnost za tyto zločiny přičítat pouze úzké skupině vedoucích představitelů. Pro páchání násilnosti tak velkého rozsahu, je třeba zhypnotizovat převážnou vetšinu národů.
Co má, ale společné očkování s násilím minulosti?
Právě to násilí. Očkování je ve skutečnosti projev značné brutality a násilí. Je zajímavé, že tato brutalita, je soustředěna především na nejmenší, kde lze ještě předpokládat převážně aktivní, živou duši…Také je velmi zajímavé, že se převážně jedná o tzv. dětské nemoci, tedy nemoci,které by měly ohrožovat převážně děti. Již zde se naskýtá otázka, zda spíše než o nemoci se nejedná o chybné vývojové procesy dospívání, růstu. Jako terapie by možná byla vhodnější terapie této šílené společnosti, než vpravování cizorodých a nebezpečných látek do dětských organizmů.
Jakým způsobem funguje či nefunguje očkování ve skutečnosti nikdo neví. Moderní medicína má sice velké množství poznatku o mrtvém těle, umírání, zkoumání smrti, ale o životě neví téměř nic. Život totiž nenajdeme v tisících rozřezaných mrtvých tělech ani v obarvených, v konzervantech naložených orgánech.
Pokud totiž tzv. imunizace skutečně působí přes narušení imunitního systému, byla by na místě otázka, zda zde není souvislost s evidentním poklesem vitality mladých lidí, a nárůstem autoimunitních nemocí. Je však zřejmé, že touto cestou se naše postsocialistické zdravotnictví ani farmaceutický průmysl vydat nehodlá.
Nejsem apriori odpůrcem úspěchu dnešní medicíny, která má jistě svůj význam v první pomoci při akutních stavech, úrazech a podobných mimořádných situací. Rozhodně, ale není způsobilá skutečně uzdravovat a už vůbec není schopná prevence, přestože to neustále prohlašuje. Včasné rozpoznávání nemocí není prevence.
Zůstává tedy otázka očkovat ano či ne ?
Je pochopitelné, že každý rodič, který se rozhodne(viz.i můj případ,nyní zpět u NSS)pro odmítnutí očkování bere na sebe riziko. Pro maximální eliminaci rizika i značné zlepšení zdravotního stavu dětí, je vhodné značně změnit stravovací návyky a životní styl. Není možné v tomto článku rozebírat aspekty zdravého životního stylu, který již začíná před narozením dítěte, pokračuje přes jeho kojení, odlišné stravovací návyky, až po zcela jiný duchovní postoj celé rodiny k životu, zdraví a konec koncu i k ukončení pobytu na této zemi.
Jsem toho názoru, že my lidé jako duchovní bytosti máme úplně jiné možnosti, úkoly i potenciály, se kterými jsme přišli na tuto planetu, a je nyní jen na našem rozhodnutí, zda je v tomto zrození naplníme nebo ne. V každém případě jsme milovanými dětmi totality života a je jenom naše škoda, když to popíráme. Zdá se, že již přichází doba, kdy alespoň pro některé bude svržena nadvláda temna, ke které ona očkovací mánie nesporně patří..
Bůh nám všem žehnej v našem počínání.